A new ProZ.com translation contests interface is currently in development, and a preview contest is underway. Click here to visit the new interface »

Previous ProZ.com translation contests

Spanish » Czech - 2 entries


From "Un paso más adelante" by María Laura Rucci. 308 words
Todos y cada uno disfrutarían de sus vacaciones. ¿Por qué entonces yo no habría de disfrutar de unas también? Trabajaba duro, había manejado ya varios proyectos de vital importancia para el avance de los negocios en los que se embarcaba la empresa; meses, días, horas frente a mi escritorio, seleccionando candidatos, revisando solicitudes, asignando proyectos y asegurándome de que cada proveedor de servicios recibiera su pago sin demoras.

¿Cómo era posible entonces que los demás estuviesen empacando sus trajes de baño o sus botas de nieve cuando yo sudaba excesivamente bajo el traje de corte inglés? Yo, que preparaba el café de la mañana y la tarde, que contestaba todas las llamadas que Gutiérrez y Amingorena no querían atender, que lidiaba con los asuntos desagradables entre proveedores y clientes, ¿no habría vacaciones para mí?

Veía como cada empleado entraba en la oficina de Vargas y salía triunfante, sonriendo, pensando en las vacaciones que acababa de ganarse. Sabía que debía tomar coraje y entrar a esa oficina yo también a arrebatar mis vacaciones de las manos de quien también tendría el derecho de negármelas. Y lo hice. Y aquí estoy. Disfrutando de una oficina vacía.

Las palabras de Vargas resonaban aún en mi cabeza: "No, Juancito. Lamentablemente tu viajecito a la costa no podrá ser. Por el momento necesito que alguien cuide del fuerte, ¿sabes?". Fui débil. Pero mi debilidad nada tiene que ver con que yo esté aún aquí. Si hubiese estado aunque sea medio paso delante de Vargas… Si hubiese sabido que existía una clave mágica para ganarme mi estadía en la costa por unos días... Me pregunto qué tan placentero hubiese sido estar en la playa, habiéndome ganado la empatía de Vargas del mismo modo en el que se la habían ganado los demás: informándole que trabajaría desde la playa durante mi escapadita a la costa.

The winning and finalist entries are displayed below.To view the like/dislike tags the entries received simply click on the "view all tags" link on the right hand corner of each entry.

You can leave your feedback for this pair at the bottom of the page.

Congratulations to the winners and thanks to all the participants!






Entry #1 - Points:
Dalibor Uhlik
Dalibor Uhlik
Czech Republic
View all tags
Všichni si užívají dovolenou. Proč bych si ji nemohl užít i já? Pracoval jsem do úmoru, připravoval různé nekonečně důležité projekty, aby se daly do pohybu obchody, které firma rozjela. Měsíce, dny a hodiny jsem trávil za stolem výběrem kandidátů, posuzováním žádostí, zadáváním projektů a ujišťováním sebe sama, že každý dodavatel dostal zaplaceno za své služby včas.

Jak je teda možné, že si všichni ostatní balí plavky nebo zimní boty a já se dál potím jako blázen v anglickém obleku? Já, který vařím každý den od rána do večera kávu, zvedám telefony, které Gutiérrez a Amingorena nechtějí vzít, řeším nepříjemnosti mezi dodavateli a zákazníky – já dovolenou nepotřebuju?

Víděl jsem spolupracovníky, jak vcházejí do kanceláře Vargase a vycházejí s triumfálním úsměvem na tváři, zasnění nad dovolenou, kterou právě dostali. Bylo jasné, že už musím sebrat odvahu, vrazit do kanceláře majitele práva veta a jako ostatní si u něj vydupat dovolenou. A tak jsem to udělal. Stojím tady. Sám, v prázdné kanceláři.

Ještě teď slyším v hlavě Vargasova slova: „Ne, Juancito. Bohužel, tvůj vejlet k moři nemůžu povolit. Momentálně potřebuju někoho, kdo na to tady pořádně dohlídne, chápeš?“ Byl jsem slaboch. Ovšem to s tím, že jsem pořád tady, nemá nic společného. Kdybych tak věděl, co Vargasovi odpovídat... Kdybych jen znal tu kouzelnou formuli, která by mě přenesla na několik dní k moři... Sám sebe jsem se ptal, jaké by to asi bylo, kdybych si získal Vargasovy sympatie stejným způsobem, jakým to dělají všichni ostatní. Tedy, že bych mu sdělil, že budu i během mého malého útěku k pobřeží pracovat.



Entry #2 - Points:
View all tags
Každý a každý by se užít si svou dovolenou. Proč potom bych neměl mít moc? Tvrdě pracoval, jezdil na několik významných projektů pro rozvoj podnikání, ve kterém společnost odeslány, měsíce, dny, hodiny u svého stolu, výběr kandidátů, přezkoumání žádostí, přidělování projektů a zajistit, aby každý poskytovatel služby obdržíme vaši platbu bez prodlení.

Jak je možné, že pak ostatní byli jejich balení plavkách a kozačky, když jsem nadměrně potit v anglicko-střih obleku? Já, který dělal kávu v ranní a odpolední, zodpovězení všech hovorů Amingorena Gutierrez a nechtěli zúčastnit, se zabývat nepříjemnými otázkami mezi dodavateli a zákazníky, by se neměla nechat pro mě?

Viděl jako každý zaměstnanec vstoupil do kanceláře a Vargas se objevil vítězný, s úsměvem, přemýšlet o dovolené, který právě vyhrál. Věděl, že by měl odvahu a vstoupit do kanceláře i já jsem popadl dovolenou z rukou toho, kdo by také mít právo popřít. A já to udělal. A teď jsem tady. Těší prázdná kancelář.

Vargas slova zněla v mé hlavě: "Ne, Johnny. Bohužel si malý výlet na pobřeží nesmí být. Teď potřebuji někoho starat se o pevnost, víš." Byl jsem slabý. Ale moje slabost nemá nic společného se, že jsem pořád tady. Kdyby to bylo ještě o půl kroku před Vargas ... Kdybych věděla, že klíčem k magii vydělat mého pobytu na pobřeží na pár dní ... Zajímalo by mě, co by bylo tak příjemné být na pláži, mluvil s Vargas vyhrál empatie stejným způsobem, jakým vyhráli jiní, sdělil mu, že bude pracovat od pláže během mého výlet na pobřeží.



« return to the contest overview



Translation contests
A fun way to take a break from your normal routine and test - and hone - your skills with colleagues.